Kryptografie, kryptologie a steganografie – význam pojmů

Předávání utajených zpráv sahá podle historických záznamů  ještě několik století před náš letopočet. Konkrétně do období řecké civilizace, doloženo je například v řecko-perských válkách. Cílem tehdejšího úsilí bylo jakýmkoli způsobem zabránit, aby se o obsahu sdělení dozvěděl někdo nepovolaný, většinou nepřítel. Až s nástupem šifrovacích strojů a zejména výpočetní techniky vzniká skutečná věda zabývající se utajováním zpráv a pro tu se záhy stává užitečným rozčlenění do několika samostatných oborů. Abychom v dalším textu rozuměli obecně používaným názvům těchto oborů, popíšeme si, čím se který z nich zabývá podrobněji. Nejprve ale ještě jeden pojem:

Zpráva. V moderní době se za zprávu obvykle považuje jakákoli binární posloupnost, tedy série nul a jedniček. Jedním z možných příkladů takové zprávy jsou řetězce, v nichž jednotlivým osmicím binárních čísel odpovídá nějaký znak (písmeno, číslice) běžné abecedy. Podobné známe například ze souborů produkovaných textovými editory. Nejsou však jedinými možnými zprávami, zprávou v kryptologickém slova smyslu může být e-mail, fotografie, video nebo třeba i spustitelná aplikace.

Steganografie je pak obor, který se zabývá právě důvtipným ukrýváním zpráv bez šifrování jejich obsahu. Dnes nejznámějším příkladem využití steganografie je vkládání těchto bitů (jedniček nebo nul) do takových míst souboru, obsahujícího obrázek, kde změna tohoto obrázku (třeba z nuly na jedničku) není okem vůbec nebo téměř patrná (například změna odstínu jednoho bodu o 1:16777216).

Kryptografie se potom zabývá „vlastním“ šifrováním, tedy hledá způsoby, které původní obsah zprávy (a tzv. klíč, jehož význam vysvětlíme podrobněji v dalších dílech) převedou na jiný (opět, v obecné rovině binární) obsah. Přitom usiluje o to, aby bylo co nejobtížnější z tohoto nového obsahu rekonstruovat bez znalosti použité metody, nebo případně klíče, původní obsah.

Kryptologie je naopak „věčným protivníkem“ kryptografie. Zabývá se způsoby, jak zašifrovanou zprávu co nejrychleji „prolomit“, tzn. zjistit, jaký původní obsah se v ní skrývá. Kryptologie se snaží hledat matematické „triky“, které využívají určitých matematických slabin použité kryptografické metody, ale do aplikované kryptologie vedle toho spadá celá řada dalších metod, které s matematikou nesouvisejí. Může jít o triky technické (například sledování, které části obvodu se zahřívají více než jiné a z toho usuzování na obsah právě šifrované zprávy) nebo psychologické (například různé formy populárního „phishingu“).

A perlička na závěr: Tvrdí se, že část bezplatných serverů zaměřených na „lechtivou“ tématiku je provozována zejména za účelem (a z peněz) tajné komunikace organizací jako je Al-Kajdá nebo tajné služby různých států, právě na základě steganografického skrývání zpráv do jednotlivých obrázků. Samozřejmě je těžké taková tvrzení ověřit, protože všichni zúčastnění informace na toto téma pečlivě utajují.

Facebook Comments