Mám pro Vás dobrou zprávu: končíme se záplavou nově zaváděných pojmů. Ale ještě jeden si musíme vysvětlit. Je jím míra bezpečnosti. Tento pojem (a veličina, kterou označuje) je zatím manažersky klíčový prvek při návrhu bezpečnosti dat. Míra bezpečnosti je jednoduše řečeno pravděpodobnost, že se útočníkovi podaří prolomit naši obranu. Pro představu, jde o opravdu velmi Zobrazit článek

Pokud Vám v minulém dílu připadalo, že jsme v něm otevřeli hodně nových termínů, musíme v tom ještě chvíli pokračovat. Zatím jsme se zabývali kryptografií a kryptologií, které, byť ve své aplikované podobě, jsou stále ještě velmi úzce specializované a abstraktní discipliny. Pokud začínáte vážně uvažovat o potřebě jejich aplikace do Vašeho života nebo podnikání, Zobrazit článek

Teorie je krásná věc, zvláště, když je zakončena tak elegantními matematickými formulemi, jaké jsme viděli v předchozím dílu popisujícím asymetrické šifrování. Ovšem skutečný dopad mají až prakticky použitelné aplikace, na těchto teoriích založené. Zhruba do konce minulého století byly podobné aplikace téměř výhradně v rukách nejrůznějších tajných služeb. Ovšem s nástupem internetu a zejména internetového Zobrazit článek

V předchozím dílu jsme si vysvětlili pojem veřejných šifrovacích algoritmů a proč se používají. Dnes si vysvětlíme jejich další dělení, a to na symetrické a asymetrické šifry. „Klasické“ substituční šifry jsou dobrým příkladem symetrických šifer. Klíč je tvořen třeba jednoduchou tabulkou podobnou této (A=C, B=F, C=D, D=A…) Chci-li z původní zprávy vytvořit její zašifrovanou podobu, Zobrazit článek

Podobně jako se v historických obdobích, o nichž jsme hovořili v předchozích dílech, nerozlišovalo mezi ukrytím zprávy a jejím zašifrováním (tedy znečitelněním), dlouhou dobu se pracovalo s předpokladem, že nutným předpokladem k tomu, aby zprávu mohly přečíst jen osoby k tomu určené je, aby nikdo jiný nevěděl, jakým způsobem je zpráva šifrována. To bylo samozřejmé Zobrazit článek

Dokud byl hlavním „nástrojem“ kryptografických nebo kryptologických postupů člověk, měla složitost šifrování i rychlost prolamování své přirozené limity a navíc byla zatížena vysokou přirozenou chybovostí. Tento stav se však dramaticky mění se vznikem prvních šifrovacích strojů a poté ještě daleko dramatičtěji s nástupem výpočetní techniky i do těchto oborů. Jednoznačně nejznámějším šifrovacím strojem je německá Zobrazit článek

Předávání utajených zpráv sahá podle historických záznamů  ještě několik století před náš letopočet. Konkrétně do období řecké civilizace, doloženo je například v řecko-perských válkách. Cílem tehdejšího úsilí bylo jakýmkoli způsobem zabránit, aby se o obsahu sdělení dozvěděl někdo nepovolaný, většinou nepřítel. Až s nástupem šifrovacích strojů a zejména výpočetní techniky vzniká skutečná věda zabývající se Zobrazit článek

Způsoby, jak skrytě sdělit zprávu, vždy zajímaly nejen válečné stratégy, ale i diplomaty či obchodníky. Od pradávna používaný termín šifra (cipher) pravděpodobně pochází z arabského „as-sifr“, což je název pro číslici nula. A tak se historický kruh uzavírá, protože dnešní šifry vytvářejí nejčastěji počítače, právě jako série jedniček a nul. Ale, abychom se v těchto Zobrazit článek